Milé priateľky, priatelia,
tak sme absolvovali jedno z najemotívnejších vydaní talkšou „Na kus reči“.
Spomínali sme na malého – veľkého muža nášho Karla Kryla, na udalosti z auguta 1968, na Karlove disidentstvo predprevratové aj poprevratové. Bol disidentom totality aj demokracie z prostého dôvodu – bojoval proti lži, korupcii, proti politickému esteblišmentu.
I z toho dôvodu zakázali krst knihy Pavla Foltána – „Karel mezi námi“ pred pár týždňami v Krylovom rodnom Kroměříži. Ctí ma, že som bol krstným otcom tejto knihy v Prahe.

 

Pavel sa k nemu vyjadril:

„První oficiální křest byl v polovině prosince v Praze ve Slovenském domě, a kdo dobře Karla znal, tak ten ví i to, proč to bylo právě tam. Velkou poctou tam pro mě bylo, že Capo di Tutti Capi všech přítomných kmotrů i sudiček byl našinec každým coulem, a to Jozef Banáš, což je nejen otec populární moderátorky Adely Banášové, ale je to i exdiplomat, pak expolitik, co napsal skvělý bestseller „Idioti v politike“. A současně je to i nejčtenější spisovatel na Slovensku, autor aktuálně doslova bombasticky veleúspěšného románu „Prebijem sa! Štefánik“. Není co dodat.“

Nielen diváci, ale aj hostia z Prahy boli potešení, keď nás prišiel pozdraviť aj Pavol Dubček, syn Alexandra Dubčeka. Žiada sa mi dodať ešte dve veci. Prvá sú slová Pavla Foltána:
„Hned na začátku 90. let mi přítel Karel Kryl řekl: „My dva si táhneme každý ten svůj, ale stejný kříž jako znamení doby, protože je pouhou otázkou času, kdy nás někdo dostane do střetu s jakýmkoliv režimem, kde nebude ta skutečná nepředstíraná demokracie, právní stát, spravedlnost, svoboda projevu, svoboda slova a další svobody. Kde nebude úcta ke stáří, ke zkušenosti, a k odkazu předků, k historii vlastního národa. Kde zmizí vlastenectví. A kde se vytratí víra v Boha, ta skutečná, v mysli, v srdci, a vědomí. Ne ta víra církevní, ideologická, partajní, propagandistická. Ale ta víra niterně a přirozeně lidská. Ta víra, k jejíž svobodné volbě nám dal Bůh na vybranou. Je to věc genů, je to věc intelektu, je to věc příkladů, co táhnou, čili je to i věc výchovy a vzdělání. A tohle všechno je to naše společné pivo.“ Často si na to vzpomenu. A poslední dobou čím dál častěji.“

A to druhé? Chcem vysloviť poľutovanie nad dvomi faktami: krikľúni, ktorí mi cez FB odkazovali voloviny a vyzval som ich, aby mi ich prišli povedať do očí, samozrejme ako vzoroví zbabelci neprišli. Aj bez nich sme si ako jediní na Slovensku pripomenuli v natrieskanej sále (museli sme vetrať, aby sa dalo dýchať), Karla Kryla. Naša slovutná slovenská kaviareň si na neho ani nespomenula, asi vedia prečo...
Jozef Banáš

Jožo Banáš, Petr Bublák, Pavel Foltán a Pavol Dubček

 

Pavlovo spomínanie na jeho blízkeho priateľa Karla
nebolo vždy veselé, ale celkom iste poučné.